Výsledky vyhledávání v sekci: Blog
  • Konopí včera a dnes

    Rod Cannabis je známý již po dlouhá tisíciletí. Nezaměnitelný je právě pro obsah svých účinných látek. Ty dokážou ovlivnit lidské tělo i mysl. Právě svým psychoaktivním účinkem se dříve využívaly tyto rostliny při nejrůznějších náboženských obřadech. Dnes se však dostaly na seznam omamných a psychotropních látek. Přesto jsou dnes prokázány mnohé pozitivní účinky na lidské zdraví. Pozitivní obsahové látky Mezi hlavní účinné látky konopí, které jsou zároveň zodpovědné za známé psychoaktivní účinky, jsou kanabinoidy. Nejvíce ovšem proslulé THC neboli tetrahydrokanabinol. Z rostlin rodu Cannabis se však dají získat i další látky, které dokáží pozitivně působit na lidské zdraví. Řeč je hlavně o za studena lisovaném konopném oleji ze semen, který je skvělým zdrojem esenciálních nenasycených mastných kyselin omega tři a omega šest, vysokého množství vitamínů, minerálů a dalších pro správně fungující tělo potřebných látek.

    09. december 2019 - Napsal: Admin

  • 14 nejzajímavějších faktů o marihuaně

    Marihuana se vyrábí ze sušených a drcených květů a listů konopí. Po celém světě kolem 162 milionů dospělých užívají marihuanu nejméně jednou za rok.   Marihuana je druhá nejpopulárnější látka na světě, která má relaxační a zvyšující náladu účinek. První je alkohol. Téměř 40% studentů středních škol ve Spojených státech zkoušeli marihuanu alespoň jednou v životě, 20% jí používá pravidelně. Odhaduje se, že je zapotřebí kolem 800 brček na to, aby zabít člověka, přičemž příčinou smrti bude otrava oxidem uhelnatým, ne omamnou látkou. Existuje více než 200 slangových názvů pro marihuanu, nejpopulárnější z nich: tráva, ganja. Mezinárodní a vědecké jméno marihuany - cannabis , ale v USA se často používá jednoduchý název "látka". Název "marihuana" pochází z mexického slangu a pokládá se, že je tvořen španělskou výslovnosti jmen Marie a Jane. Tato dvě jména v mexickém slangu se používají pro označení prostitutek a nevěstinců. Název "marihuana" se stal populárním v USA v pozdních 1800. Cannabis lze pěstovat téměř v jakémkoli prostředí. Tempo růstu je v průměru 3-5 cm za den. Výška zralé rostliny je kolem 50 cm.   Hlavní účinnou látkou marihuany je THC (delta-9-tetrhydrocannabinol). Jedná se o chemickou látku, která má účinek na psychiku. Psychoaktivní účinky THC v malých dávkách: pocit svobody, radosti, narušení vnímání času. Látka může také způsobit zvýšení vizuální citlivosti a akutní vnímání chuti a vůně. Obsah THC v konopí závisí na počasí, typu půdy, doby sklizně rostlin, stejně jako na poměru suchých listů a květů v konečném výrobku. Země, kde je marihuana částečně nebo v plné výši legální: Česká republika, Holandsko, Belgie, Velká Británie, Švýcarsko (osobní použití), Austrálie, USA, Kanada, Izrael (pro lékařské účely). V zemích, kde je marihuana legalizována pro osobní použití zákon upravuje maximální možné množství k držení. Zvláštním případem je Velká Británie. Ačkoli tam nebyla marihuana legalizována oficiálně, za držení malého množství vám hrozí pouze konfiskace výrobku, nikoliv zatčení. Od roku 1850 do 1942 byla marihuana zahrnuta do lékopisu Spojených států jako lék proti nevolnosti, revmatismu a bolesti, a byla k dispozici v místních supermarketech nebo lékárnách.

    09. december 2019 - Napsal: Admin

  • Dějiny konopí

    Z písemných záznamů je známo, že člověk už odnepaměti používá konopí seté (Cannabissativa) neboli pěstované konopí jako obživu a palivo, pro vlákno a pro jeho léčivé a psychotropní účinky. Zpracování konopí patří mezi nejstarší řemesla a spolu s hrnčířstvím trvá už více než 12 000 let. Říká se, že konopí byla první rostlina, kterou začal člověk pěstovat. Je všestranně využitelná a  to je důvod, proč je v současné době tak populární a její popularita stále stoupá i v potravinovém průmyslu. Russo z písemných záznamů zjistil, že konopné vlákno se v Číně používá už více než 12 000 let. Vyráběl se z ní kdysi dávno i papír. Konopný papír se v Číně používal už v roce 206 př.n.l. a to se tehdy na papír ještě moc nepsalo. Jiní zase tvrdí, že konopí pochází z Himalájí, odkud ho rozšířili lidé i zvířata do dalších míst. Ví se o tom, že árijci, kteří dobývali Indii, s sebou vozili konopná semena, která vysévali na středním východě a v Evropě, aby měli konopné vlákno. Něco o minulosti konopí: Konopí se pěstuje nejméně 12 000 let pro vlákno (textilie a papír) a k jídlu. Ve Spojeném království bylo pěstování konopí zlegalizováno v 90. letech. Před druhou světovou válkou musel každý farmář ve Spojeném království pěstovat konopí. Konopí bylo velmi důležitou a žádanou plodinou v Británii i v britských koloniích, protože se z něj vyráběly lana a lodní plachty (slovo „canvass“ (plachta) pochází ze slova „cannabis“). Když Amerika ztratila svoje zdroje „manilského konopí“ (nepravé konopí), díky Japoncům ve 2. světové válce, vyhlásila americká armáda a americké ministerstvo zemědělství kampaň „Konopí za vítězství“, aby podpořila pěstování konopí v USA. Henry Ford s konopím také experimentoval při výrobě karosérií aut. Chtěl navrhnout auta, která budou vyrobena a také poháněna zemědělskými výrobky. V 90. letech začalo BMW kupovat konopné vlákno GOOD pro výrobu dveřních panelů, protože se snažili o recyklovatelnější automobil. Konopný olej se kdysi používal k promazávání strojů. Většina barev, pryskyřice a laků se vyráběla z lněného semene a konopného oleje. Rudolph Diesel sestrojil motor, který byl poháněn konopným olejem. Kimberly Clark (patřící mezi 500 nejbohatších lidí Ameriky) vlastní mlýn ve Francii, který vyrábí konopný papír pro bible, protože vydrží dlouhou dobu a nežloutne.

    09. december 2019 - Napsal: Admin

  • Vlastnosti konopí

    Konopí je jednoletá dvoudomá bylina s tenkým, dlouhým, přimým, rychle dřevnatějícím a slabě rozvětveným stonkem, s dlanitě složenými zoubkovanými listy a s malými, oválnými nažkovými plody - semeny. Při určité minimální teplotě, dostatku vody a vzduchu konopný plod - nažka - bobtná a klíčí, vypouštěje z mikropyly klíček kořínek, který zaujme v půdě positivně geotropickou polohu a časem se vyvine v hypokotyl a silný kořen hlavní, ze kterého vycházejí kořeny postranní. Za 3-5 dnů po tom, když se objevil klíček, se ze slupky uvolní dělohy, které svými zásobami a částečnou asimilací živí mladou rostlinku. Jakmile se vyvinou první pravé zelené lístky, dělohy ztrácejí svůj úkol a význam, žloutnou a odumírají. Vegetační vrchol, který je mezi dělohami, vyrůstá v nadzemní část rostliny - epikotyl - olistěnou lodyhu - na níž se později tvoří rozvětvení, květenství, květy a plody. Semena konopí se používá hlavně pro setí. Jeho velkým nedostatkem je rychlá ztráta kličivosti - za 2 roky asi o 7-20% a za 3 roky až o 35-40%. Z jednoho semene vyrůstá jen jedna rostlina, která (až na konopí pěstované v řídkých řádcích pro množitelské účely) nemá dolní větve. Konopí je rostlinou krátkého dne, a proto se rostlina pěstovaná výhradně pro stonek (vývin vegetativních částí rostliny) dobře daří i v oblastech s mnohem delším dnem, např. konopí jižní pěstované ve střední Evropě a dále na severu. Toho se široce využívá v praxi, např. v SSSR a jinde, kde se italské nebo jižní konopí pěstuje na jihu pro semeno a dále na sever (kde je delší den) výhradně pro stonek, resp. vlákno. Konopí je dvoudomou kulturou: rostliny samčí, t. zv. poskonné, mají prašníky (seskupeny) v úžlabních latách, rostliny samičí nebo hlavaté mají pestíky (směstnány) v úžlabních klubkách. Po opylení větrem se z pestíkových kvítků vyvíjejí nažky - semena. Podle semene a v prvním období vegetace není možno u konopí rozpoznat pohlaví. Teprve několik týdnů před zakvétáním jsou odlišnosti vidět především v tom, že rostliny samčí jsou vyšší; tento rozdíl v délce stonků zůstává až do sklizně. Rostliny poskonné se od hlavatých liší stonkem, který je štíhlejší a jemnější a má delší internodia. Zřetelněji se rostliny samčí již zdaleka odlišují svérázným, řídkým, málolistým květenstvím. Rostliny samičí jsou robustnější, asi o 5-8% kratší, více olistěny a mají husté, bohatě olistěné květenství. Podle počtu je v normálním porostu asi 53% rostlin hlavatých a asi 47% poskonných. Váha sklizně je však větší u rostlin hlavatých než u rostlin poskonných, rostliny poskonné však obsahují větší množství vláken. Velkou nevýhodou dvoudomosti konopí je nestejná doba zrání rostlin samičích a samčích. Rozdíl činí 4-6 týdnů, což za nepříznivého počasí způsobuje částečné vyrosení dříve zrajících rostlin poskonných, a tím zmenšení celkového výnosu dlouhého vlákna a snížení jeho kvality. U jižních typů konopí pěstovaných v původních zemích není tento rozdíl tak velký a výnos a kvalita vlákna tím netrpí. Tento úkol se řeší a pro konopářství se připravují odrůdy konopí zrajícího současně, a to jednak konopí dvoudomého, u něhož samčí i samičí rostliny mají stejnou dobu zrání stonků, jednak konopí jednodomého, u něhož jsou na téže rostlině květy samčí i samičí a doba zrání všech rostlin je úplně stejná. Vzájemný procentuální poměr jednotlivých částí rostliny u středoruského konopí je podle Heusera tento: kořeny - 8-10%, stonek - 60-65%, listy - l8-20%, semena - 10-12%. Hlavní kořen konopí je kolmý, kůlový. V půdě - těsně pod povrchem i v hlubších vrstvách - vycházejí z hlavního kořene kořeny postranní, rozkládající se v půdě téměř vodorovně. Z kořene hlavního, a především z kořenů postranních, vycházejí kořínky vlásečnicové, fysiologicky nejčinnější, které jsou pro výživu a vývoj rostliny nejdůležitější. Délka a hloubka působeni kořenů závisí hlavně na půdě, hladině spodní vody a typu konopí. Heuser zjistil, že na půdách minerálních s nízkou hladinou spodní vody, sahá kořen konopí do hloubky 2 m i více, kdežto na půdách rašelinných, při hloubce vody méně než 1 m - jen do hloubky 40 cm. To potvrdil a svými pokusy podrobněji prozkoumal Gluchovský konopářský ústav. Je zajímavé, že přes odlišnost podmínek pěstování konopí mezi pokusy Heuserovými a pokusy uvedenými výzkumným ústavem konopářským se zjištěná data dosti shodují. Těmito pokusy bylo prokázáno, že na půdách o nízké hladině spodní vody sahá kořen konopí 1,50-2,10 m hlúboko, kdežto na půdách s vysokou hladinou spodní vody má kořen hlavní jen nepatrnou délku, avšak kořeny boční jsou částečně delší. Největší množství kořenů postranních a vlásečnicových je přibližně v hloubce 30 cm; čím níže, tím kořenů postupně ubývá. Konopí jižní, obzvláště italské, má jak hlavní, tak i postranní kořeny mnohem delší než konopí středoruské. Také postranní kořeny jsou u tohoto konopí hlouběji. Kořen normální rostliny samčí je méně vyvinutý než u rostliny samičí stejného typu. Proti jiným rostlinám se nadzemní část rostliny u konopí vyvíjí rychleji než část podzemní, takže v poměru k velké hmotě nadzemních částí má poměrně slabě vyvinuté kořeny. Z toho důvodu je značně náročná na množství živin a vody v pudě. Konopný stonek je lodyha. Mladý stonek je šťavnatý, vyplněný dřeňovým pletivem, dužnatý a více méně kulatý. Po čase však začíná od spodu postupně dřevnatět mění svůj tvar, a to v závislosti na typu konopí. Většinou bývá šestihranný nebo čtyrhranný, někdy až ryhovaný, při čemž v dolní části zůstává kulatý a hrany, resp. rýhy, se k vrcholu zesilují. Postupně se uvnitř stonku tvoří dutina, která se velmi silně (až na 1/6) zmenšuje v místech nasazení listů. Tato dutina je u zralé rostliny téměř po celé délce stonku. Rostlina konopí je již od mládí pokryta krátkými vlásky a kulatými, konusovitě zakončenými žlázkami. Za příznivých podmínek vývoje může být délka stonku jižního konopí v normálních porosteoh 4-5 m a tloušťka 20-30 mm. Konopí středoruské těchto rozměrů nedosahuje. Nejvyšší délku a tloušťku stonku mívá konopí pěstované na nejbohatších půdách, v řidších porostech, nejnižší stejný typ konopí na půdách nejchudších, v porostech přiliš hustých. Vzhledem k velké citlivosti rostliny konopí na podmínky vývoje je v praxi velmi těžké dosáhnout vyrovnaného porostu, obzvláště po stránce tloušťky stonku, která kolísá mnohem více než délka. Normálně vyvinutý stonek konopí se mírně zesiluje od spodu do první třetiny délky, kde dosahuje největší tloušťky a dále k vrcholu se ztenčuje. Zvětšování, resp. zmenšování tloušťky stonku není stejnoměrné, poněvadž v místech nasazení listů tloušťka klesá a ve středu internodií stoupá. Délka stonků se měří od děloh k vrcholu rostliny, technická délka od děloh k rozvětvení. Vztah délky stonku k tloušťce nazýváme štíhlostí stonku. Mnohými pokusy (Heuser a jiní) bylo prokázáno, že existuje positivní korelační vztah mezi štíhlostí konopného stonku a obsahem vlákna, t.zn. že štíhlejší rostliny jsou bohatší na vlákno. Vzhledem k tomu, že tloušťka konopné rostliny je labilnější než délka, ovlivňuje vehmi štíhlost stonku a tím i výtěžek vlákna. V praxi se silné stonky klasifikují velmi přísně a zařazují do nižších tříd. Listy na konopném stonku jsou od spodu až ke květenství ve větších vzdálenostech osazeny vstřícně, kdežto v květenství jsou hustší a osazeny střídavě. Část stonku mezi listy nazýváme (podobě jako u obilnin) internodiem. Listy na konopné rostlině začínají velmi časně opadávat; děje se to postupně od spodu k vrcholu. U vyvinuté rostliny konopné je 7-11 internodií. Jejich počet a délka bývá velmi různá a závisí na typu konopí a podmínkách vývoje, hlavně na vegetačním rytmu rostliny. U spodu rostliny jsou internodia kratší, postupně se zvětšují a u vrchu se zase zkracují. Z rostlin s dlouhými internodii získáváme hodnotnější technické vlákno, poněvadž je v místech nasazení listů méně přerušováno. Technické vlákno ze středu stonku (s nejdelšími internodii) je nejkvalitnější. V normálně hustých porostech se rostlina kulturního konopí téměř nevětví, a naopak v porostech řídkých se větví velmi silně, někdy již v dolní polovině stonku. Zesílením stonku a bohatým rozvětvením výnos vlákna, obzvláště dlouhého, velmi klesá. Výnos semene múže být naopak mnohonásobně vyšší. Stonek normální rostliny samčí, počínaje dobou před zakvétáním, se morfologicky liší od stonku rostliny samičí světlejší barvou, delšími internodii a větší štíhlostí. S hlediska hospodářského je stonek u konopí nejcennější částí rostliny, poněvadž obsahuje svazky vláken, pro něž ss konopí hlavně pěstuje. Hlavní části stonku jsou: lýko, dřevo a dreň. Lýko, resp. kůrová část stonku, je složena z několika vrstev pletiv. Lýko dolních částí stonku zralého konopí je složeno z těchto vrstev pletiv, začínaje z vnějšku stonku:   Epidermis. Toto pokožkové pletivo je utvořeno ze vzájemně spojených podlouhlých buněk. Jejich vnější stěny jsou silnější a potaženy vrstvou kutikuly, která není v místech průduchů. Počet průduchů je u konopí velmi malý a značně kolísá. Při srovnání se lnem jsem zjistil tato data: u konopí 10-18, u lnu cca 3 000 až 4 000 průduchů na 1 cm2 stonku. Některé z buněk pokožky jsou změněny ve vlásky a žlázky, o nichž byla zmínka již dříve. Parenchymakollenchym. Buňky parenchymatické jsou umístěny většinou nepravidelně ihned pod pokožkou a někdy i v hlubších vrstvách lýka jako parenchym sekundárního původu. Kollenchym patří k mechanickým pletivům a v mladé rostlině má týž úkol jako v pozdějším období vývoje rostliny svazky vlákna. V mladych rostlinách a v mladších částech (vrcholech) zralých rostlin je kollenchymu mnohem více než v rostlinách starších a v dolních částech stonku. Sklerenchym nebo svazky vláken primárních. Patří k mechanickým pletivům rostliny. Je utvořen z buněk, elementárních vláken vzájemně spojených rostlinnými klihy ve svazky. Tyto svazky vláken anastomují, t. j. jejich jednotlivá vlákénka a menší skupinky vrůstají mezi jiné. Všechna jednotlivá elementární vlákna, jejich skupinky a svazky jsou vzájemně spojeny a uloženy v lýku v určité vzdálenosti kolem dřevnaté části stonku ve formě rourky s podélnými neregulárními trhlinami. Tato rourka jde od spodu až k vrcholku. Tato primární vlákna, která vznikla z perciklu již v začátku vývoje daného úseku stonku, poskytují po zpracování technické vlákno. Elementární vlákna konopí jsou tvaru vřetenovitého, na obou koncích ztenčena až zaostřena, někdy rozvidlena. V mladé rostlině jsou téměř kulatá a teprve později sekundárním vzrůstem se stávají více nebo méně hranatá, a to trojhranná až sedmihranná. Jejich průměrná délka je 3,5 -1,5 cm a šířka uprostřed asi 18-25 mikronů. Na příčném průřezu elementarního vlákna se u buněčné stěny vlákna rozlišuje vnější, slabší vrstva (lamela primární) a za ní, z vnitřku, vrstvy silnější (lamely sekundární). Tyto lamely buněčné stěny nejsou homogenní hmotou a každá z nich je pruhovitá. Podle směru těchto pruhů silnějších sekundárních lamel se namočená jemná vlákna otáčejí doleva, kdežto vlákna lněná, jejichž stavba je podobná, se otáčejí ve směru opačném, t. j. doprava. Na základě toho je možno dosti snadno makroskopicky rozpoznat jemná vlákna lněná od konopných. Uvnitř buňky konopného elementárního vlákna je prázdný prostor, zvaný lumen, který zaujímá asi 1:3 průřezu buňky.Základní hmotou buněčné stěny je buničina, která u mladších buněk (t. j. u vláken z ranější sklizně) činí asi 75-80% váhy. U starších buněk vlákna, při dlouhém stání konopí v porostech, se buničina částečně mění ve dřevo a lignin, způsobající zhoršení kvality vlákna. Tím se sice zvyšuje jeho pevnost, ale ubývá na pružnosti. Kromě toho obsahuje vlákno ještě značná množství pektinů, hemicelulos, pentosanů, ligninů a vosků. Na technických vláknech lpí velmi často také části kůry (parenchym, kollenchym), dřeva a dřeně. Střední lamely elementárních vláken konopí jsou vzájemně sklíženy pektinoligniny, které dosti odolávají pochodům máčení.Svazky vláken jsou mezi sebou i se sousedními pletivy spojeny pektiny, které jsou mnohem snadněji rozpustné jak při působení enzymů mikroorganismů při máčení, resp. rosení, tak i při působení některých chemikálií. Na dobré odolnosti buničiny vlákna, na působení enzymů a chemikálií a na odlišné rozpusínosti klihů mezi elementárními vlákny i mezi svazky vláken a jinými pletivy se zakládá možnost získávat technické vlákno při máčení, resp. rosení konopí, nebo při chemickém zpracování. Kotonisace je zelementarisování vláken, které nastává přemáčením (přerosením) konopí nebo chemickým rozpuštěním klihů mezi jednotlivými buňkami vlákna. Přítomnost větších množství kollenchymu ve stonku ztěžuje procesy máčení. Proto vlastně se stonky mladých rostlin konopných, a zejména vrchy stonků, máčejí mnohem hůře než stonky nebo jejich části, kde je méně kollenchymu. Úkolem svazků vláken s hledliska živé rostliny je chránit jejich velmi jemné síťkovinné rourky a chránit rostlinu před zlomením,poleháním či roztrhnutím. Vzhledem ke svým vlastnostem, hlavně velké pružnosti a pevnosti, zastávají svazky vláken tento úkol velmi dobře. Síťkovinné rourky jsou uloženy bezprostředně pod svazky vláken a slouží k převádění asimilátů z listů do nižších částí rostliny. Sekundární parenchym vzniká činností kambia, které na jednu stranu odkládá složky kůry a na druhou složky dřeva. Sekundární vlákna jsou rovněž vytvořena činností kambia. Tato vlákna jsou jen ve starších rostlinách a výhradně v dolní části stonku, přibližně do 1/3-1/2 jeho délky. Svazky sekundárních vláken mají více vlákének krátkých a nejsou tak pevně vzájemně spojeny jako svazky vláken primárních. Proto při zpracování stonků poskytují jen koudel. Většího hospodářského významu tato vlákna nemají. Uvedené hlavní vrstvy pletiv tvoří lýko konopného stonku. Tato pletiva neleží v lýku obyčejně v regulárních prstenech, nýbrž se většinou do sebe vzájemně vplétají. V mladých rostlinách sekundární vlákna, a většinou i sekundární parenchym, úplně chybějí. U těchto rostlin je zase mnohem více kollenchymu, a to v místech budoucích svazků sekundárních vláken. Mezníkem mezi lýkem a dřevem stonku je kambium, pletivo embryonální, tvořící směrem k povrchu stonku sekundární pletiva kůry a dovnitř stonku sekundární dřevo. Dřevovina je hlavní částí stonku, poněvadž tvoří asi 1/2-2/3 váhy stonku. Je složeno ze zdřevnatělých buněk dřevného parenchymu, mezi nimiž jsou vodicí pletiva xylemu, t. j. cévy ve formě rourek k převádění půdních roztoků v rostlině. Kromě toho, a to právě největší část dřeva konopného stonku, tvoří velmi krátká vlákna dřevná (libriformní), která slouží k stabilitě rostliny. Buňky všech těchto pletiv xylemu jsou zdřevnatělé. Dřeň konopného stonku je složena z buněk parenchymatického druhu a zevnitř stonku proniká dřevo radiálně v pramenech až ke kambiu. Tím, že jsou dřeňové prameny slabě vyvinuty, konopné stonky se snadno zpracovávají na vlákno. Tento popis konopné lodyhy není z botanického hlediska úplný ani dokonalý. Avšak rozsah a obsah jednotlivých oddílů spisu je zaměřen na požadavky konopářské praxe. Je třeba ještě jednou zdůraznit význam stonku s hlediska získávání vlákna. Celkový obsah vlákna ve stonku velmi kolísá, a to závisle na odrůdě, typu, podmínkách vývoje konopné rostliny a na stupni zralosti. Obsah technického vlákna závisí kromě toho na způsobu zpracování a na stupni čistoty vlákna. Také v jednotlivých úsecích stonku obsah vlákna značně kolísá. Všeobecně je možno říci, že u normálních porostů středoruského konopí, při současné sklizni rostlin samčích a samičích, provedené v období zrání semen a při zpracování biologickým máčením kolísá celkový obsah vlákna mezi 13,5-19,5% na váhu stonku po odtrhnutí a zbavení kořenů. Nejvyšší obsah a nejkvalitnější vlákno dávají stonky zušlechtěných odrůd, obzvláště konopí jižních typů, a to především stonky tenké a dlouhé, pocházející ze sklizně v období plného květu. Výtěžnost vlákna ze stejného konopí, vypěstovaného na půdách rašelinných, je nižší než u konopí z půd mineráhúch. Co se týče obsahu vlákna, není na jednotlivých úsecích stonku stejný; procentuální obsah stoupá a celková váha značně klesá od spodu stonku k vrcholu. Normální rostliny samčí jsou mnohem bohatší na vlákno než rostliny samičí.

    18. december 2019 - Napsal: Admin

  • PROČ KONOPÍ?

    Pohled na konopí je možný ze dvou rovin: globální regionální Globální pohled - přemýšlíme o budoucnosti Země (tak jako většina lidí této planety) a snažíme se najít odpověď na otázku - jaká bude budoucnost lidstva? Největší zdroj znepokojení stále většího počtu lidí (odborníků i laiků) je současný neudržitelný stav světové ekonomiky, která je vybudována (a stále ještě budována!) na vyčerpatelných zdrojích surovin - ropě a nerostech. Země disponuje omezenými, konečnými zásobami těchto surovin a světová ekonomika pro svou expanzi a růst spotřebovává stále víc a víc z našich konečných zásob. Proto stále naléhavěji zaznívá z úst ekologů a lidí, kterým není budoucnost naší planety lhostejná, upozornění, že je nejvyšší čas začít budovat národní ekonomiky světa na principech trvale udržitelného rozvoje, protože rústem světové ekonomiky, odkázané na ropu a její deriváty, vzrůstá i ekologické zatížení Země. Od třicátých let minulého století, kdy petrochemie slibovala lidstvu hezčí a veselejší budoucnost s umělými vláknami a plasty jsme dnes dospěli k místu, ze kterého cesta dál nevede. Důkazů je víc: globální oteplování, skleníkový efekt, ozonové díry, zamořená moře a oceány, zamořený vzduch a půda, živelné pohromy, změny klimatu. Proto je v zájmu zachování života na planetě Zemi nutné brát větší ohled na životní prostředí a chovat se k přírodě šetrněji. Z těchto závěrů vychází i koncepce trvale udržitelného rozvoje a prosazování přirozeně udržitelných a obnovitelných zdrojů pro národní a světovou ekonomiku. Máme štěstí, vhodný obnovitelný zdroj par excellence existuje: konopí seté. Regionální rovina - Konopný průmysl chápeme jako jedinečnou šanci pro rozvoj malých a středních firem, možnost k oživení průmyslu a zemědělství v ČR v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Dnes, v době transformace průmyslu a zemědělství se objevují problémy s nevyužitím výrobních kapacit, nezaměstnaností, úpadkem zemědělských družstev pro nekonkurenceschopnost je potřeba hledat nová perspektivní odvětví. Na těchto stránkách a další svou čiností chce přispět k řešení těchto problémů. Česká republika byla vždy tradičním producentem konopí. Od znovuobjevení konopí v Evropě, na začátku 90-tých let se pojmy "konopí" a "ekologie" víc přiblížily. Konopí je dnes chápáno jako environmentálně(= týkající se životního prostředí) přátelský přírodní zdroj. Podle odborných zpráv: "Konopí má obrovské předpoklady stát se zdrojem pro trvale udržitelné, ekologické zemědělství, po kterém narůstá poptávka po celé Evropě. Konopí - téměř automaticky - poskytuje čistý biozdroj, který je připravený na další zpracování a pro vývoj ekologických produktů". (Hingst/Mackwitz, 1996). Konopný list se stává symbolem pro restruktualizaci trhu na ekologickou, regionální ekonomiku pro změnu postojů a myšlení. Konopí je rostlinou třetího tisíciletí.  

    18. december 2019 - Napsal: Admin

  • Pomáhá CBD v konopných mastech?

    Odpověď je ano. Tinktury, masti a balzámy mají nesčetné množství léčebných vlastností. Mezi ty patří zejména úleva od bolesti svalů a kloubů i v případech, kdy jsou běžné léky neúčinné. Konopné masti jsou také velmi vhodné při léčbě karpálních tunelů a artritických problémů. Mast z konopí vyživuje kožní buňky, tlumí záněty a pomáhá regenerovat kůži. Výtažek CBD obsažený v masti dokáže doslova zázraky.   Jak to vlastně funguje? Doktor Allan Frankel to na serveru DrSircus popisuje takto: Látky obsažené v konopí jsou lipofilní, to znamená, že jsou lehce rozpustné v tucích. Díky tomu dokážou snadno prostoupit přes buněčné membrány, a tudíž být  velmi  efektivní při lokální aplikaci přímo na kůži. CBD se vstřebává transdermálně, tj. přímo přes pokožku a dokáže poměrně snadno a jednoduše řešit nepříznivé stavy kůže. Díky snadné aplikaci se obecně  transdermální lékařství stává stále více  oblíbené v moderní medicíně. Protizánětlivý účinek konopí pomáhá lidem rychle zklidnit bolavá místa, která je dlouhodobě trápila, což potvrdili pacienti s artritidou, trpící bolestmi svalů a kloubů. Konopná mast působí  lokálně, a tudíž nemá vliv na mozkovou aktivitu i v případě, že by obsahovala THC. Studie  prokázaly, že se CBD vstřebává přímo přes kůži bez vedlejších účinků. Nemusíte se tedy bát aplikace masti z konopí před tím, než budete například potřebovat sednout do auta a řídit. CBD konopná mast je vhodná a efektivní pro mnoho kožních problémů jako jsou: popáleniny, svědění, infekce a vyrážky. V mnoha případech také pomohla pacientům trpících rakovinou kůže.   Konopná mast může být použita v mnoha různých případech: artritida popáleniny suchá / popraskaná pokožka ekzémy bolesti hlavy, migrény hmyzí štípnutí bolest svalů lupénka vyrážky revma otok spáleniny ztuhlý krk rakovina kůže zánět šlach

    18. december 2019 - Napsal: Admin

  • Roztroušená skleróza a konopí

    Roztroušená skleróza je onemocnění asociované s chronickými symptomy, které zahrnují mimo jiné ztuhlost svalů, spazmy, bolest či nespavost. V souvislosti s řadou zjištěných účinků extraktů z cannabisu (konopí, marihuana) byla vedena studie MUSEC (Multiple Sclerosis and Extract of Cannabis), jejíž výsledky publikovali autoři ze Spojeného království v časopisu Journal of Neurology, Neurosurgery and Psychiatry with Practical Neurology. –Jednalo se o dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou studii fáze III. Studie měla fázi skríninkovou, dále 2týdenní fázi titrace dávky tetrahydrokanabinolu z 5 mg k maximu 25 mg a nakonec následovala 10týdenní udržovací fáze. Primárním cílem studie bylo měření tzv. category rating scale (CRS), která byla zaměřena na pacientem vnímané změny svalové ztuhlosti ve srovnání se stavem při vstupu do studie. Další škály CRS hodnotily bolest, spazmy a kvalitu spánku. Do studie byli zavzati pacienti se stabilním průběhem roztroušené sklerózy z 22 center ve Spojeném království. Pacienti byli randomizováni k orálnímu podávání extraktu z cannabisu (144) nebo k podávání placeba (135). Stratifikace pacientů mimo jiné zahrnovala schopnost chůze a užívání antispastické medikace. –Stupeň úlevy ve svalové ztuhlosti, který byl pacienty hodnocen 12 týdnů od zahájení podávání studijní látky, byl ve skupině pacientů s kanabinoidy téměř dvakrát vyšší než u placeba (29,4 % oproti 15,7 %; p = 0,004). Podobné výsledky byly zaznamenány již po 4 a 8 týdnech, a to nejen u svalové ztuhlosti, ale také pro ostatní hodnocené parametry. –Studie tedy demonstrovala lepší účinek kanabinoidů ve srovnání s placebem. Současně ukázala, že možné nežádoucí účinky podávaného extraktu z cannabisu byly plně konzistentní s již známými a očekávanými vedlejšími účinky.

    18. december 2019 - Napsal: Admin

  • Je pěstování konopí setého legální?

    21. února 2007 zajásala celá řada pěstitelů konopí. V Mladé Frontě Dnes vyšel článek, v jehož titulku stálo: Nejvyšší soud rozhodl - Pěstování marihuany je nyní legální. Tento článek vyprovokoval obrovské diskuze kolem konopí. O pár dní později to však vypadá, že šlo pouze o nepřesný výklad práva novináři. Jak to tedy s pěstováním konopí setého doopravdy je? Ve středu 21.2.2007 jsme si mohli přečíst, že nyní již každý může beztrestně pěstovat konopí. Článek reagoval na verdikt Nejvyššího soudu ČR, který padl již loni v červnu. Jednalo se o případ, kdy Mojmír Miklica a Hana Tichá byli stíháni za pěstování přibližně 500 rostlin konopí. U soudu se snažili hájit, že je užívali pouze pro zdravotní účely. Nejvyšší soud nečekaně rozhodl v jejich prospěch a prohlásil, že pěstování konopí není samo o sobě trestné. Podle rozsudku se trestného činu dopustíme pouze tehdy, když rostlinu usušíme a začneme z ní dělat drogu. Podle Mladé Fronty Dnes tak zkončila praxe, kdy policie objevila záhon s konopím a jeho majitel tak šel před soud.Pokud se ale nad verdiktem Nejvyššího soudu pořádně zamyslíme, zjistíme, že se pro většinu pěstitelů konopí nic moc nezměnilo. Pěstovat konopí seté například doma možná můžeme, ale co dál? Sušení, drcení za jakýmkoliv účelem zůstává nadále trestné. A to i v případě, pokud rostlinku pěstujeme ze zdravotních důvodů. Ve chvíli, kdy ji zklidíme a zpracujeme, pácháme podle policie i českých soudů trestný čin.Chytne-li nás policie pouze při samotném pěstování, je zde určitá šance, že u soudu vyvázneme bez trestu. Dovedeme si však představit, jak pilně se budou snažit najít nějaký další důkaz, že konopí nepěstujeme pouze pro potěchu oka, ale jako drogu. Jako důkaz jim postačí například usušený lísteček nalezený někde v koutě nebo naměřená hodnota THC v krvi.Pokud se vrátíme k samotnému pěstování, ani zde bychom neměli zas tolik jásat. Podle důstojníka Národní protidrogové centrály Břetislava Brejchy zůstává pěstování marihuany i nadále protizákonné. Červnový rozsudek Nejvyššího soudu se podle něj týkal pouze konkrétního případu a policie bude nadále stíhat pěstitele konopí, jejichž kytky obsahují více než 0,3 procenta THC.Až čas ukáže, zda loňský rozsudek Nejvyššího soudu je další krůček k legalizaci marihuany či naopak.

    06. january 2020 - Napsal: Admin

  • Neuvěřitelné průmyslové vlastnosti konopí

    Toto je druhé pokračování textů o konopí. V tomto článku se zaměřím na zatajované průmyslové vlastnosti konopí. Jak jsem již napsal v úvodu, záměrně se o úžasných průmyslových možnostech konopí nemluví. Proč? Důvod je celkem prostý. Tato rostlina by totiž mohla zruinovat velké společnosti, jako například chemický gigant DUPONT a další. Nevěříte? Přečtete si celý článek a nejspíše změníte názor. Co se týče průmyslu, je konopí spícím obrem: „Billion dolar plant“. Tento názor byl dokonce vysloven již ve 30. letech minulého století- těsně před zákazem konopí a objevením umělých vláken.Proto je cílem, aby si lidé konopí automaticky spojili s „narkomany, nebo hipíky“ a dívali se na tuto rostlinu velice odměřeně, pokud ji rovnou nebudou odsuzovat TEXTIL První nalezená konopná tkanina pochází z roku 8000 př.nl. Již tehdy lidé věděli, jak kvalitní jsou tkaniny z konopí. Rostlina konopí vytváří nejsilnější známou přírodní vlákninu na planetě.Konopná tkanina: - je až pětkrát pevnější než bavlněná - přirozeně zastaví 95% škodlivých UV paprsků - má silně antibakteriální a proti-plísňové vlastnosti. Pouhé nošení oděvu z konopí je prospěšné proti různým kožním onemocněním a ekzémům. - se změkčuje používáním, ale zůstává pevná. - obarvená tkanina drží velmi dlouho svou barevnost - dokáže „dýchat“- v létě chladí, v zimě hřeje - je odolnější vůči ohni, než jiné tkaniny Na výrobu bavlněné tkaniny se používá více jak 50% celosvětové produkce herbicidů a pesticidů. Oproti tomu konopí nepotřebuje žádné jedy k tomu, aby dobře rostlo. Dokonce i celková výroba tkaniny je mnohem levnější a úspornější. Konopí nespotřebuje během růstu kolik vodu jako bavlna. Konopí roste velice blízko sebe-tak hustě, že zamezuje růst plevelu. Nejsou známy žádní škůdci, kteří by mohli ohrožovat růst konopí. Zároveň je tato rostlina velice odolná vůči nemocem. “Konopí je silná a pevná tkanina, která vás ochladí v létě a v zimě se v ní budete cítit příjemně“ -G. Armani “Věřím, že se konopné tkaniny budou používat jak v dekoračním a tak i v módním průmyslu.” Calvin Klein Levi Straus potřeboval velmi pevnou tkaninu, ze které by vyráběl pracovní kalhoty pro americké zlatokopy. A tak jeho první jeho kalhoty byly vyrobeny z konopí. V minulosti se konopná tkanina těšila velké oblibě. Zvláště mezi námořníky.90% všech plachet od 5. století do 19. století bylo vyrobeno z konopí(nizozemské slovo pro „plátno“ pochází z řeckého Cannabis).Kromě plachet bylo i další vybavení jako kotevní lana, nákladní sítě, vlajky, koudel a oblečení námořníků vyrobeno také z konopí. Až do roku 1820 v Americe (a až do 20. století ve většině světa) bylo 80% všech textilií používaných pro oděvy, stany, závěsy, utěrky, pleny atd konopného původKonopné plátno s oblibou používali i umělci jako Van Gogh, Gainsborough, Rembrandt a další. Pro malíře je tato tkanina výborná-neobsahuje totiž kyseliny, je silná, pevná, třpytivá, odolná vůči teplu, plísním, světlu a hmyzu. Stejně tak i samotné olejové barvy vytvářeli umělci pomocí konopného oleje. A dnes? V Kentucky je nezákonné nosit konopné oděvy. Jednoduše půjdete do vězení kvůli tomu, že na sobě máte kvalitní džíny. I jinde v Americe můžete narazit na billboardy, které tvrdí, že kupováním konopných produktů podporujete násilí a drogy, nebo dokonce teroristy…a přitom jediný koho budete podporovat nošením konopného oblečení je naše planeta a životní prostředí.————- PAPÍR Konopná vlákna jsou velmi vhodná pro výrobu papíru. Papír vyrobený z konopí je 50x trvanlivější a pevnější než-li papír z dřevěné buničiny. Jeho výroba je 100x levnější, papír nežloutne věkem a je možné ho, díky dlouhým vláknům, 7x recyklovat (papír z dřevěné buničiny pouze 3x). Pro jeho výrobu není nutné používat chlór jako bělidlo-má totiž přirozený jas.Jeden akr konopí vydá tolik materiálu jako 4,1 akru lesa. Ovšem konopí roste několikrát do roka, zatímco strom 70 let. V roce 1916 se předpokládalo, že do roku 1940 bude všechen papír vyroben z papíru a nebude již nutné kácet stromy…Dnes by se z konopných vláken dala vyrábět většina papírových produktů, kvůli kterým se kácí lesy. Vlnité lepenky, xeroxový papír, papírové pytle atd. Zkuste si jen představit, jaký příznivý dopad by to mělo na ekosystém naší planety…Jen tak mimochodem, možná Vás ani nepřekvapí, že jeden z hlavních iniciátorů zákazu konopí vlastnil firmy na výrobu papíru z dřevěné buničiny… ————– KONOPNÝ OLEJ Konopný olej je možno využívat jak pro mnoho průmyslových využití, tak je i velmi prospěšný lidskému zdraví. O tom, ale později, nyní se podíváme na průmyslovou stránku konopného oleje. - Z konopného oleje je možné vyrobit v přírodě přirozeně rozložitelné plasty, zatímco, jak všichni víme, plasty vyrobené z ropy se jen těžko likvidují. Kdyby se tato informace dostala na veřejnost a z konopí se začali vyrábět plasty, mnoho petrochemických společností by zkrachovalo. Industrializace konopí by například zničila 80% podniku Dupont. Z konopných plastů lze vyrábět i velmi pevné a odolné materiály. Toto například věděl Henry Ford. Vytvořil takzvaný „Hemp mobil“, který měl z karoserii z konopného plastu. Odolnost tohoto plastu byla prý 10x větší než u oceli. Tento automobil používal konopný olej ještě k dalšímu účelu-ke svému pohonu. - Konopný olej by mohl pohánět dieselové motory. S tímto faktem počítal již jejich vynálezce Rudolf Diesel. Nejen pro tyto motory by byla bionafta prospěšnější, ale pochopitelně i pro životní prostředí. Tato „bionafta“ je biologicky rozložitelná jako cukr, 10 krát méně toxická než stolní sůl a má vysoký bod vzplanutí. Používání bionafty může prodloužit životnost dieselových motorů. Zajímavé, že? Už víte proč bohatí lidé obchodující s ropou nechtějí konopí? - Konopný olej se také hodí na promazávání strojů. —————————- KONOPÍ JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL Nedávno byl na západě představen dům vyrobený z konopí. Jednalo se o experiment a dopadl velmi dobře. Dnes jsou k dostání konopné izolace, které mají stejné vlastnosti jako konopný textil ( levný, zvukotěsný, trvanlivý, odolný, ohnivzdorný atd). Existují i „dřevotřísky“ z konopí. Novinkou se je francouzsky Iso-chanvre, což je znovu objevený stavební materiál z konopí a vápna, který je velmi pevný. Archeologové zjistili, že například francouzský most v Merovingian byl postaven pomocí tohoto materiálu.

    09. january 2020 - Napsal: Redakce