Výsledky vyhledávání v sekci: Blog
  • Vlastnosti konopí

    Konopí je jednoletá dvoudomá bylina s tenkým, dlouhým, přimým, rychle dřevnatějícím a slabě rozvětveným stonkem, s dlanitě složenými zoubkovanými listy a s malými, oválnými nažkovými plody - semeny. Při určité minimální teplotě, dostatku vody a vzduchu konopný plod - nažka - bobtná a klíčí, vypouštěje z mikropyly klíček kořínek, který zaujme v půdě positivně geotropickou polohu a časem se vyvine v hypokotyl a silný kořen hlavní, ze kterého vycházejí kořeny postranní. Za 3-5 dnů po tom, když se objevil klíček, se ze slupky uvolní dělohy, které svými zásobami a částečnou asimilací živí mladou rostlinku. Jakmile se vyvinou první pravé zelené lístky, dělohy ztrácejí svůj úkol a význam, žloutnou a odumírají. Vegetační vrchol, který je mezi dělohami, vyrůstá v nadzemní část rostliny - epikotyl - olistěnou lodyhu - na níž se později tvoří rozvětvení, květenství, květy a plody. Semena konopí se používá hlavně pro setí. Jeho velkým nedostatkem je rychlá ztráta kličivosti - za 2 roky asi o 7-20% a za 3 roky až o 35-40%. Z jednoho semene vyrůstá jen jedna rostlina, která (až na konopí pěstované v řídkých řádcích pro množitelské účely) nemá dolní větve. Konopí je rostlinou krátkého dne, a proto se rostlina pěstovaná výhradně pro stonek (vývin vegetativních částí rostliny) dobře daří i v oblastech s mnohem delším dnem, např. konopí jižní pěstované ve střední Evropě a dále na severu. Toho se široce využívá v praxi, např. v SSSR a jinde, kde se italské nebo jižní konopí pěstuje na jihu pro semeno a dále na sever (kde je delší den) výhradně pro stonek, resp. vlákno. Konopí je dvoudomou kulturou: rostliny samčí, t. zv. poskonné, mají prašníky (seskupeny) v úžlabních latách, rostliny samičí nebo hlavaté mají pestíky (směstnány) v úžlabních klubkách. Po opylení větrem se z pestíkových kvítků vyvíjejí nažky - semena. Podle semene a v prvním období vegetace není možno u konopí rozpoznat pohlaví. Teprve několik týdnů před zakvétáním jsou odlišnosti vidět především v tom, že rostliny samčí jsou vyšší; tento rozdíl v délce stonků zůstává až do sklizně. Rostliny poskonné se od hlavatých liší stonkem, který je štíhlejší a jemnější a má delší internodia. Zřetelněji se rostliny samčí již zdaleka odlišují svérázným, řídkým, málolistým květenstvím. Rostliny samičí jsou robustnější, asi o 5-8% kratší, více olistěny a mají husté, bohatě olistěné květenství. Podle počtu je v normálním porostu asi 53% rostlin hlavatých a asi 47% poskonných. Váha sklizně je však větší u rostlin hlavatých než u rostlin poskonných, rostliny poskonné však obsahují větší množství vláken. Velkou nevýhodou dvoudomosti konopí je nestejná doba zrání rostlin samičích a samčích. Rozdíl činí 4-6 týdnů, což za nepříznivého počasí způsobuje částečné vyrosení dříve zrajících rostlin poskonných, a tím zmenšení celkového výnosu dlouhého vlákna a snížení jeho kvality. U jižních typů konopí pěstovaných v původních zemích není tento rozdíl tak velký a výnos a kvalita vlákna tím netrpí. Tento úkol se řeší a pro konopářství se připravují odrůdy konopí zrajícího současně, a to jednak konopí dvoudomého, u něhož samčí i samičí rostliny mají stejnou dobu zrání stonků, jednak konopí jednodomého, u něhož jsou na téže rostlině květy samčí i samičí a doba zrání všech rostlin je úplně stejná. Vzájemný procentuální poměr jednotlivých částí rostliny u středoruského konopí je podle Heusera tento: kořeny - 8-10%, stonek - 60-65%, listy - l8-20%, semena - 10-12%. Hlavní kořen konopí je kolmý, kůlový. V půdě - těsně pod povrchem i v hlubších vrstvách - vycházejí z hlavního kořene kořeny postranní, rozkládající se v půdě téměř vodorovně. Z kořene hlavního, a především z kořenů postranních, vycházejí kořínky vlásečnicové, fysiologicky nejčinnější, které jsou pro výživu a vývoj rostliny nejdůležitější. Délka a hloubka působeni kořenů závisí hlavně na půdě, hladině spodní vody a typu konopí. Heuser zjistil, že na půdách minerálních s nízkou hladinou spodní vody, sahá kořen konopí do hloubky 2 m i více, kdežto na půdách rašelinných, při hloubce vody méně než 1 m - jen do hloubky 40 cm. To potvrdil a svými pokusy podrobněji prozkoumal Gluchovský konopářský ústav. Je zajímavé, že přes odlišnost podmínek pěstování konopí mezi pokusy Heuserovými a pokusy uvedenými výzkumným ústavem konopářským se zjištěná data dosti shodují. Těmito pokusy bylo prokázáno, že na půdách o nízké hladině spodní vody sahá kořen konopí 1,50-2,10 m hlúboko, kdežto na půdách s vysokou hladinou spodní vody má kořen hlavní jen nepatrnou délku, avšak kořeny boční jsou částečně delší. Největší množství kořenů postranních a vlásečnicových je přibližně v hloubce 30 cm; čím níže, tím kořenů postupně ubývá. Konopí jižní, obzvláště italské, má jak hlavní, tak i postranní kořeny mnohem delší než konopí středoruské. Také postranní kořeny jsou u tohoto konopí hlouběji. Kořen normální rostliny samčí je méně vyvinutý než u rostliny samičí stejného typu. Proti jiným rostlinám se nadzemní část rostliny u konopí vyvíjí rychleji než část podzemní, takže v poměru k velké hmotě nadzemních částí má poměrně slabě vyvinuté kořeny. Z toho důvodu je značně náročná na množství živin a vody v pudě. Konopný stonek je lodyha. Mladý stonek je šťavnatý, vyplněný dřeňovým pletivem, dužnatý a více méně kulatý. Po čase však začíná od spodu postupně dřevnatět mění svůj tvar, a to v závislosti na typu konopí. Většinou bývá šestihranný nebo čtyrhranný, někdy až ryhovaný, při čemž v dolní části zůstává kulatý a hrany, resp. rýhy, se k vrcholu zesilují. Postupně se uvnitř stonku tvoří dutina, která se velmi silně (až na 1/6) zmenšuje v místech nasazení listů. Tato dutina je u zralé rostliny téměř po celé délce stonku. Rostlina konopí je již od mládí pokryta krátkými vlásky a kulatými, konusovitě zakončenými žlázkami. Za příznivých podmínek vývoje může být délka stonku jižního konopí v normálních porosteoh 4-5 m a tloušťka 20-30 mm. Konopí středoruské těchto rozměrů nedosahuje. Nejvyšší délku a tloušťku stonku mívá konopí pěstované na nejbohatších půdách, v řidších porostech, nejnižší stejný typ konopí na půdách nejchudších, v porostech přiliš hustých. Vzhledem k velké citlivosti rostliny konopí na podmínky vývoje je v praxi velmi těžké dosáhnout vyrovnaného porostu, obzvláště po stránce tloušťky stonku, která kolísá mnohem více než délka. Normálně vyvinutý stonek konopí se mírně zesiluje od spodu do první třetiny délky, kde dosahuje největší tloušťky a dále k vrcholu se ztenčuje. Zvětšování, resp. zmenšování tloušťky stonku není stejnoměrné, poněvadž v místech nasazení listů tloušťka klesá a ve středu internodií stoupá. Délka stonků se měří od děloh k vrcholu rostliny, technická délka od děloh k rozvětvení. Vztah délky stonku k tloušťce nazýváme štíhlostí stonku. Mnohými pokusy (Heuser a jiní) bylo prokázáno, že existuje positivní korelační vztah mezi štíhlostí konopného stonku a obsahem vlákna, t.zn. že štíhlejší rostliny jsou bohatší na vlákno. Vzhledem k tomu, že tloušťka konopné rostliny je labilnější než délka, ovlivňuje vehmi štíhlost stonku a tím i výtěžek vlákna. V praxi se silné stonky klasifikují velmi přísně a zařazují do nižších tříd. Listy na konopném stonku jsou od spodu až ke květenství ve větších vzdálenostech osazeny vstřícně, kdežto v květenství jsou hustší a osazeny střídavě. Část stonku mezi listy nazýváme (podobě jako u obilnin) internodiem. Listy na konopné rostlině začínají velmi časně opadávat; děje se to postupně od spodu k vrcholu. U vyvinuté rostliny konopné je 7-11 internodií. Jejich počet a délka bývá velmi různá a závisí na typu konopí a podmínkách vývoje, hlavně na vegetačním rytmu rostliny. U spodu rostliny jsou internodia kratší, postupně se zvětšují a u vrchu se zase zkracují. Z rostlin s dlouhými internodii získáváme hodnotnější technické vlákno, poněvadž je v místech nasazení listů méně přerušováno. Technické vlákno ze středu stonku (s nejdelšími internodii) je nejkvalitnější. V normálně hustých porostech se rostlina kulturního konopí téměř nevětví, a naopak v porostech řídkých se větví velmi silně, někdy již v dolní polovině stonku. Zesílením stonku a bohatým rozvětvením výnos vlákna, obzvláště dlouhého, velmi klesá. Výnos semene múže být naopak mnohonásobně vyšší. Stonek normální rostliny samčí, počínaje dobou před zakvétáním, se morfologicky liší od stonku rostliny samičí světlejší barvou, delšími internodii a větší štíhlostí. S hlediska hospodářského je stonek u konopí nejcennější částí rostliny, poněvadž obsahuje svazky vláken, pro něž ss konopí hlavně pěstuje. Hlavní části stonku jsou: lýko, dřevo a dreň. Lýko, resp. kůrová část stonku, je složena z několika vrstev pletiv. Lýko dolních částí stonku zralého konopí je složeno z těchto vrstev pletiv, začínaje z vnějšku stonku:   Epidermis. Toto pokožkové pletivo je utvořeno ze vzájemně spojených podlouhlých buněk. Jejich vnější stěny jsou silnější a potaženy vrstvou kutikuly, která není v místech průduchů. Počet průduchů je u konopí velmi malý a značně kolísá. Při srovnání se lnem jsem zjistil tato data: u konopí 10-18, u lnu cca 3 000 až 4 000 průduchů na 1 cm2 stonku. Některé z buněk pokožky jsou změněny ve vlásky a žlázky, o nichž byla zmínka již dříve. Parenchymakollenchym. Buňky parenchymatické jsou umístěny většinou nepravidelně ihned pod pokožkou a někdy i v hlubších vrstvách lýka jako parenchym sekundárního původu. Kollenchym patří k mechanickým pletivům a v mladé rostlině má týž úkol jako v pozdějším období vývoje rostliny svazky vlákna. V mladych rostlinách a v mladších částech (vrcholech) zralých rostlin je kollenchymu mnohem více než v rostlinách starších a v dolních částech stonku. Sklerenchym nebo svazky vláken primárních. Patří k mechanickým pletivům rostliny. Je utvořen z buněk, elementárních vláken vzájemně spojených rostlinnými klihy ve svazky. Tyto svazky vláken anastomují, t. j. jejich jednotlivá vlákénka a menší skupinky vrůstají mezi jiné. Všechna jednotlivá elementární vlákna, jejich skupinky a svazky jsou vzájemně spojeny a uloženy v lýku v určité vzdálenosti kolem dřevnaté části stonku ve formě rourky s podélnými neregulárními trhlinami. Tato rourka jde od spodu až k vrcholku. Tato primární vlákna, která vznikla z perciklu již v začátku vývoje daného úseku stonku, poskytují po zpracování technické vlákno. Elementární vlákna konopí jsou tvaru vřetenovitého, na obou koncích ztenčena až zaostřena, někdy rozvidlena. V mladé rostlině jsou téměř kulatá a teprve později sekundárním vzrůstem se stávají více nebo méně hranatá, a to trojhranná až sedmihranná. Jejich průměrná délka je 3,5 -1,5 cm a šířka uprostřed asi 18-25 mikronů. Na příčném průřezu elementarního vlákna se u buněčné stěny vlákna rozlišuje vnější, slabší vrstva (lamela primární) a za ní, z vnitřku, vrstvy silnější (lamely sekundární). Tyto lamely buněčné stěny nejsou homogenní hmotou a každá z nich je pruhovitá. Podle směru těchto pruhů silnějších sekundárních lamel se namočená jemná vlákna otáčejí doleva, kdežto vlákna lněná, jejichž stavba je podobná, se otáčejí ve směru opačném, t. j. doprava. Na základě toho je možno dosti snadno makroskopicky rozpoznat jemná vlákna lněná od konopných. Uvnitř buňky konopného elementárního vlákna je prázdný prostor, zvaný lumen, který zaujímá asi 1:3 průřezu buňky.Základní hmotou buněčné stěny je buničina, která u mladších buněk (t. j. u vláken z ranější sklizně) činí asi 75-80% váhy. U starších buněk vlákna, při dlouhém stání konopí v porostech, se buničina částečně mění ve dřevo a lignin, způsobající zhoršení kvality vlákna. Tím se sice zvyšuje jeho pevnost, ale ubývá na pružnosti. Kromě toho obsahuje vlákno ještě značná množství pektinů, hemicelulos, pentosanů, ligninů a vosků. Na technických vláknech lpí velmi často také části kůry (parenchym, kollenchym), dřeva a dřeně. Střední lamely elementárních vláken konopí jsou vzájemně sklíženy pektinoligniny, které dosti odolávají pochodům máčení.Svazky vláken jsou mezi sebou i se sousedními pletivy spojeny pektiny, které jsou mnohem snadněji rozpustné jak při působení enzymů mikroorganismů při máčení, resp. rosení, tak i při působení některých chemikálií. Na dobré odolnosti buničiny vlákna, na působení enzymů a chemikálií a na odlišné rozpusínosti klihů mezi elementárními vlákny i mezi svazky vláken a jinými pletivy se zakládá možnost získávat technické vlákno při máčení, resp. rosení konopí, nebo při chemickém zpracování. Kotonisace je zelementarisování vláken, které nastává přemáčením (přerosením) konopí nebo chemickým rozpuštěním klihů mezi jednotlivými buňkami vlákna. Přítomnost větších množství kollenchymu ve stonku ztěžuje procesy máčení. Proto vlastně se stonky mladých rostlin konopných, a zejména vrchy stonků, máčejí mnohem hůře než stonky nebo jejich části, kde je méně kollenchymu. Úkolem svazků vláken s hledliska živé rostliny je chránit jejich velmi jemné síťkovinné rourky a chránit rostlinu před zlomením,poleháním či roztrhnutím. Vzhledem ke svým vlastnostem, hlavně velké pružnosti a pevnosti, zastávají svazky vláken tento úkol velmi dobře. Síťkovinné rourky jsou uloženy bezprostředně pod svazky vláken a slouží k převádění asimilátů z listů do nižších částí rostliny. Sekundární parenchym vzniká činností kambia, které na jednu stranu odkládá složky kůry a na druhou složky dřeva. Sekundární vlákna jsou rovněž vytvořena činností kambia. Tato vlákna jsou jen ve starších rostlinách a výhradně v dolní části stonku, přibližně do 1/3-1/2 jeho délky. Svazky sekundárních vláken mají více vlákének krátkých a nejsou tak pevně vzájemně spojeny jako svazky vláken primárních. Proto při zpracování stonků poskytují jen koudel. Většího hospodářského významu tato vlákna nemají. Uvedené hlavní vrstvy pletiv tvoří lýko konopného stonku. Tato pletiva neleží v lýku obyčejně v regulárních prstenech, nýbrž se většinou do sebe vzájemně vplétají. V mladých rostlinách sekundární vlákna, a většinou i sekundární parenchym, úplně chybějí. U těchto rostlin je zase mnohem více kollenchymu, a to v místech budoucích svazků sekundárních vláken. Mezníkem mezi lýkem a dřevem stonku je kambium, pletivo embryonální, tvořící směrem k povrchu stonku sekundární pletiva kůry a dovnitř stonku sekundární dřevo. Dřevovina je hlavní částí stonku, poněvadž tvoří asi 1/2-2/3 váhy stonku. Je složeno ze zdřevnatělých buněk dřevného parenchymu, mezi nimiž jsou vodicí pletiva xylemu, t. j. cévy ve formě rourek k převádění půdních roztoků v rostlině. Kromě toho, a to právě největší část dřeva konopného stonku, tvoří velmi krátká vlákna dřevná (libriformní), která slouží k stabilitě rostliny. Buňky všech těchto pletiv xylemu jsou zdřevnatělé. Dřeň konopného stonku je složena z buněk parenchymatického druhu a zevnitř stonku proniká dřevo radiálně v pramenech až ke kambiu. Tím, že jsou dřeňové prameny slabě vyvinuty, konopné stonky se snadno zpracovávají na vlákno. Tento popis konopné lodyhy není z botanického hlediska úplný ani dokonalý. Avšak rozsah a obsah jednotlivých oddílů spisu je zaměřen na požadavky konopářské praxe. Je třeba ještě jednou zdůraznit význam stonku s hlediska získávání vlákna. Celkový obsah vlákna ve stonku velmi kolísá, a to závisle na odrůdě, typu, podmínkách vývoje konopné rostliny a na stupni zralosti. Obsah technického vlákna závisí kromě toho na způsobu zpracování a na stupni čistoty vlákna. Také v jednotlivých úsecích stonku obsah vlákna značně kolísá. Všeobecně je možno říci, že u normálních porostů středoruského konopí, při současné sklizni rostlin samčích a samičích, provedené v období zrání semen a při zpracování biologickým máčením kolísá celkový obsah vlákna mezi 13,5-19,5% na váhu stonku po odtrhnutí a zbavení kořenů. Nejvyšší obsah a nejkvalitnější vlákno dávají stonky zušlechtěných odrůd, obzvláště konopí jižních typů, a to především stonky tenké a dlouhé, pocházející ze sklizně v období plného květu. Výtěžnost vlákna ze stejného konopí, vypěstovaného na půdách rašelinných, je nižší než u konopí z půd mineráhúch. Co se týče obsahu vlákna, není na jednotlivých úsecích stonku stejný; procentuální obsah stoupá a celková váha značně klesá od spodu stonku k vrcholu. Normální rostliny samčí jsou mnohem bohatší na vlákno než rostliny samičí.

    18. december 2019 - Napsal: Admin

  • Neuvěřitelné průmyslové vlastnosti konopí

    Toto je druhé pokračování textů o konopí. V tomto článku se zaměřím na zatajované průmyslové vlastnosti konopí. Jak jsem již napsal v úvodu, záměrně se o úžasných průmyslových možnostech konopí nemluví. Proč? Důvod je celkem prostý. Tato rostlina by totiž mohla zruinovat velké společnosti, jako například chemický gigant DUPONT a další. Nevěříte? Přečtete si celý článek a nejspíše změníte názor. Co se týče průmyslu, je konopí spícím obrem: „Billion dolar plant“. Tento názor byl dokonce vysloven již ve 30. letech minulého století- těsně před zákazem konopí a objevením umělých vláken.Proto je cílem, aby si lidé konopí automaticky spojili s „narkomany, nebo hipíky“ a dívali se na tuto rostlinu velice odměřeně, pokud ji rovnou nebudou odsuzovat TEXTIL První nalezená konopná tkanina pochází z roku 8000 př.nl. Již tehdy lidé věděli, jak kvalitní jsou tkaniny z konopí. Rostlina konopí vytváří nejsilnější známou přírodní vlákninu na planetě.Konopná tkanina: - je až pětkrát pevnější než bavlněná - přirozeně zastaví 95% škodlivých UV paprsků - má silně antibakteriální a proti-plísňové vlastnosti. Pouhé nošení oděvu z konopí je prospěšné proti různým kožním onemocněním a ekzémům. - se změkčuje používáním, ale zůstává pevná. - obarvená tkanina drží velmi dlouho svou barevnost - dokáže „dýchat“- v létě chladí, v zimě hřeje - je odolnější vůči ohni, než jiné tkaniny Na výrobu bavlněné tkaniny se používá více jak 50% celosvětové produkce herbicidů a pesticidů. Oproti tomu konopí nepotřebuje žádné jedy k tomu, aby dobře rostlo. Dokonce i celková výroba tkaniny je mnohem levnější a úspornější. Konopí nespotřebuje během růstu kolik vodu jako bavlna. Konopí roste velice blízko sebe-tak hustě, že zamezuje růst plevelu. Nejsou známy žádní škůdci, kteří by mohli ohrožovat růst konopí. Zároveň je tato rostlina velice odolná vůči nemocem. “Konopí je silná a pevná tkanina, která vás ochladí v létě a v zimě se v ní budete cítit příjemně“ -G. Armani “Věřím, že se konopné tkaniny budou používat jak v dekoračním a tak i v módním průmyslu.” Calvin Klein Levi Straus potřeboval velmi pevnou tkaninu, ze které by vyráběl pracovní kalhoty pro americké zlatokopy. A tak jeho první jeho kalhoty byly vyrobeny z konopí. V minulosti se konopná tkanina těšila velké oblibě. Zvláště mezi námořníky.90% všech plachet od 5. století do 19. století bylo vyrobeno z konopí(nizozemské slovo pro „plátno“ pochází z řeckého Cannabis).Kromě plachet bylo i další vybavení jako kotevní lana, nákladní sítě, vlajky, koudel a oblečení námořníků vyrobeno také z konopí. Až do roku 1820 v Americe (a až do 20. století ve většině světa) bylo 80% všech textilií používaných pro oděvy, stany, závěsy, utěrky, pleny atd konopného původKonopné plátno s oblibou používali i umělci jako Van Gogh, Gainsborough, Rembrandt a další. Pro malíře je tato tkanina výborná-neobsahuje totiž kyseliny, je silná, pevná, třpytivá, odolná vůči teplu, plísním, světlu a hmyzu. Stejně tak i samotné olejové barvy vytvářeli umělci pomocí konopného oleje. A dnes? V Kentucky je nezákonné nosit konopné oděvy. Jednoduše půjdete do vězení kvůli tomu, že na sobě máte kvalitní džíny. I jinde v Americe můžete narazit na billboardy, které tvrdí, že kupováním konopných produktů podporujete násilí a drogy, nebo dokonce teroristy…a přitom jediný koho budete podporovat nošením konopného oblečení je naše planeta a životní prostředí.————- PAPÍR Konopná vlákna jsou velmi vhodná pro výrobu papíru. Papír vyrobený z konopí je 50x trvanlivější a pevnější než-li papír z dřevěné buničiny. Jeho výroba je 100x levnější, papír nežloutne věkem a je možné ho, díky dlouhým vláknům, 7x recyklovat (papír z dřevěné buničiny pouze 3x). Pro jeho výrobu není nutné používat chlór jako bělidlo-má totiž přirozený jas.Jeden akr konopí vydá tolik materiálu jako 4,1 akru lesa. Ovšem konopí roste několikrát do roka, zatímco strom 70 let. V roce 1916 se předpokládalo, že do roku 1940 bude všechen papír vyroben z papíru a nebude již nutné kácet stromy…Dnes by se z konopných vláken dala vyrábět většina papírových produktů, kvůli kterým se kácí lesy. Vlnité lepenky, xeroxový papír, papírové pytle atd. Zkuste si jen představit, jaký příznivý dopad by to mělo na ekosystém naší planety…Jen tak mimochodem, možná Vás ani nepřekvapí, že jeden z hlavních iniciátorů zákazu konopí vlastnil firmy na výrobu papíru z dřevěné buničiny… ————– KONOPNÝ OLEJ Konopný olej je možno využívat jak pro mnoho průmyslových využití, tak je i velmi prospěšný lidskému zdraví. O tom, ale později, nyní se podíváme na průmyslovou stránku konopného oleje. - Z konopného oleje je možné vyrobit v přírodě přirozeně rozložitelné plasty, zatímco, jak všichni víme, plasty vyrobené z ropy se jen těžko likvidují. Kdyby se tato informace dostala na veřejnost a z konopí se začali vyrábět plasty, mnoho petrochemických společností by zkrachovalo. Industrializace konopí by například zničila 80% podniku Dupont. Z konopných plastů lze vyrábět i velmi pevné a odolné materiály. Toto například věděl Henry Ford. Vytvořil takzvaný „Hemp mobil“, který měl z karoserii z konopného plastu. Odolnost tohoto plastu byla prý 10x větší než u oceli. Tento automobil používal konopný olej ještě k dalšímu účelu-ke svému pohonu. - Konopný olej by mohl pohánět dieselové motory. S tímto faktem počítal již jejich vynálezce Rudolf Diesel. Nejen pro tyto motory by byla bionafta prospěšnější, ale pochopitelně i pro životní prostředí. Tato „bionafta“ je biologicky rozložitelná jako cukr, 10 krát méně toxická než stolní sůl a má vysoký bod vzplanutí. Používání bionafty může prodloužit životnost dieselových motorů. Zajímavé, že? Už víte proč bohatí lidé obchodující s ropou nechtějí konopí? - Konopný olej se také hodí na promazávání strojů. —————————- KONOPÍ JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL Nedávno byl na západě představen dům vyrobený z konopí. Jednalo se o experiment a dopadl velmi dobře. Dnes jsou k dostání konopné izolace, které mají stejné vlastnosti jako konopný textil ( levný, zvukotěsný, trvanlivý, odolný, ohnivzdorný atd). Existují i „dřevotřísky“ z konopí. Novinkou se je francouzsky Iso-chanvre, což je znovu objevený stavební materiál z konopí a vápna, který je velmi pevný. Archeologové zjistili, že například francouzský most v Merovingian byl postaven pomocí tohoto materiálu.

    09. january 2020 - Napsal: Redakce